čtverec
[čtverec]
(2. j. -rce)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1. matematika
pravoúhlý rovnostranný čtyřúhelník:
strana čtverce
obvod / obsah čtverce
narýsovat čtverec
2.
tvar čtverce 1 • co má tento tvar:
dům s půdorysem čtverce
ručník složený do čtverce
čtverec látky / papíru
osvětlený čtverec okna
nakrájet koláč na čtverce
3. fyzika, matematika
druhá mocnina:
čtverec rychlosti
Intenzita zvuku klesá se čtvercem vzdálenosti.
► čtvereček
[čtvereček]
(2. j. -čku, 6. j. -čku, 6. mn. -čcích, -čkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
síť se čtverečky
2.
čtvereček čokolády
Nakresli čtvereček!
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[čtverec]
(2. j. -rce)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1. matematika
pravoúhlý rovnostranný čtyřúhelník:
strana čtverce
obvod / obsah čtverce
narýsovat čtverec
2.
tvar čtverce 1 • co má tento tvar:
dům s půdorysem čtverce
ručník složený do čtverce
čtverec látky / papíru
osvětlený čtverec okna
nakrájet koláč na čtverce
3. fyzika, matematika
druhá mocnina:
čtverec rychlosti
Intenzita zvuku klesá se čtvercem vzdálenosti.
► čtvereček
[čtvereček]
(2. j. -čku, 6. j. -čku, 6. mn. -čcích, -čkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
síť se čtverečky
2.
čtvereček čokolády
Nakresli čtvereček!
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)