česáček
[česaːček]
(2. j. -čku, 6. j. -čku, 6. mn. -čcích, -čkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
nástroj k česání 3 (sklízení plodů):
hřebenový česáček
česáček na ovoce
Při sklizni si pomáháme česáčkem na tyči.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[česaːček]
(2. j. -čku, 6. j. -čku, 6. mn. -čcích, -čkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
nástroj k česání 3 (sklízení plodů):
hřebenový česáček
česáček na ovoce
Při sklizni si pomáháme česáčkem na tyči.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)