brilantní
[brɪlantňiː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
⟨fr.⟩
1.
vyznačující se mimořádnou kvalitou, vynikající úrovní syn. výborný, skvělý:
brilantní řečník / stylista
vydařené představení s brilantními hereckými výkony
filmařsky brilantní snímek
Při řešení situace předvedl svůj brilantní úsudek.
Na nahrávce je patrné, jak se hudebníci navzájem provokují k ještě brilantnější hře.
2.
mající zvýšený, vysoký lesk, zářivost:
brilantní barvy
vlasový sprej pro brilantní lesk
3. optika, fotografie
vyznačující se vysokým světelným kontrastem:
ostré a brilantní snímky
Objektiv poskytuje brilantní obraz s vysokým kontrastem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[brɪlantňiː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
⟨fr.⟩
1.
vyznačující se mimořádnou kvalitou, vynikající úrovní syn. výborný, skvělý:
brilantní řečník / stylista
vydařené představení s brilantními hereckými výkony
filmařsky brilantní snímek
Při řešení situace předvedl svůj brilantní úsudek.
Na nahrávce je patrné, jak se hudebníci navzájem provokují k ještě brilantnější hře.
2.
mající zvýšený, vysoký lesk, zářivost:
brilantní barvy
vlasový sprej pro brilantní lesk
3. optika, fotografie
vyznačující se vysokým světelným kontrastem:
ostré a brilantní snímky
Objektiv poskytuje brilantní obraz s vysokým kontrastem.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)