brilantně
[brɪlantňe]
(2. st. -něji)
příslovce
1.
na vynikající úrovni, mimořádně dobře syn. výborně, skvěle:
brilantně formulovaná věta, brilantně vystavěný příběh, brilantně napsaná komedie
Přechody z jednoho jazyka do druhého zvládá brilantně.
V první půli hrál tým brilantně.
Kytarové sólo zahrál ještě brilantněji na svém minulém koncertu.
2. optika, fotografie
s vysokým světelným kontrastem:
brilantně ostrý obraz
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[brɪlantňe]
(2. st. -něji)
příslovce
1.
na vynikající úrovni, mimořádně dobře syn. výborně, skvěle:
brilantně formulovaná věta, brilantně vystavěný příběh, brilantně napsaná komedie
Přechody z jednoho jazyka do druhého zvládá brilantně.
V první půli hrál tým brilantně.
Kytarové sólo zahrál ještě brilantněji na svém minulém koncertu.
2. optika, fotografie
s vysokým světelným kontrastem:
brilantně ostrý obraz
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)