briketa
[brɪketa]
(2. j. -ty)
podstatné jméno rodu ženského
⟨fr.⟩
1.
pravidelně tvarovaný kus slisovaného uhelného prachu nebo jiného hořlavého materiálu, používaný jako palivo:
dřevěné / uhelné brikety
brikety z pilin / z biomasy
výroba briket
lisovat brikety
topit briketami
2.
obuv se zesílenou podrážkou a podpatkem • taková podrážka:
Brikety si můžete obout jak k šatům, tak i k džínům.
Nosila boty na briketách.
► briketka
[brɪketka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
grilovací briketky
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[brɪketa]
(2. j. -ty)
podstatné jméno rodu ženského
⟨fr.⟩
1.
pravidelně tvarovaný kus slisovaného uhelného prachu nebo jiného hořlavého materiálu, používaný jako palivo:
dřevěné / uhelné brikety
brikety z pilin / z biomasy
výroba briket
lisovat brikety
topit briketami
2.
obuv se zesílenou podrážkou a podpatkem • taková podrážka:
Brikety si můžete obout jak k šatům, tak i k džínům.
Nosila boty na briketách.
► briketka
[brɪketka]
(2. j. -tky, 2. mn. -tek)
podstatné jméno rodu ženského
grilovací briketky
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)